Dogdance závody, shadow judging a dvoudenní seminář s Alenou Smolíkovou - Itálie
Ve dnech 24.-25.4 jsme se s Rori zúčastnily dogdance závodů v Itálii.
Sobota byla ve znamení kategorie FUN, takže jsme s tetou Alenou, po dohodě s pořadateli, získávaly první oficiální zkušenosti jako shadow judges, tedy zatím tréninkovým posuzováním soutěžících týmů. Musím podotknout, že lidská taneční a kreativní úroveň je v Itálii na vysoké úrovni :-)
Bylo to neuvěřitelně náročné, přemýšlet nad proběhlou sestavou, rovnou překládat do angličtiny a během několika málo vteřin s oficiálními rozhodčími (Paola Costantino a Jacky Benini) probrat, co soutěžícímu v celkovém hodnocení vytknout a co naopak pochválit. Uff, být rozhodčím je opravdu makačka... :-)
Druhý den byli oficiální závody, závodilo se v classe 1 a classe 2, já s Rori jsme se přihlásily do té vyšší úrovně, tedy classe 2 (classe 3 se neotevřela, neboť by v ní závodila jen sama Alena s Keysi, takže její závodní sestavu vypíchli pořadatelé do plakátu jako exhibici).
S Rori jsme s naší námořnickou Candyman sestavou (taky už bych mohla vymyslet něco nového...) nadchli nejen početné diváctvo, ale také porotu samotnou a nakonec si s velkým bodovým předstihem vytančily 1. místo !!!! :-)
Pondělí a úterý bylo ve znamení semináře s Alenou, kde jsem fungovala jako překladatel,no, snažila fungovat,... někdy byl překlad z češtiny do angličtiny a poté z angličtiny do Italštiny (který zabezpečila organizátorka Paola) velmi komplikovaný, ale věřím, že jsme účastníkům, kterých bylo požehnaně, předaly hlavní myšlenky a tréninkové tipy jasně a srozumitelně.
Bylo srandovní pozorovat, jakou je Alča pro italy hvězdou, každý se s ní chtěl fotit (samozřejmě i s Keysi) a jeden postarší účastník – Carlitto, se dokonce přiznal, že normálně si bere jen jeden prášek na uklidnění, ale dnes před seminářem s Alčou si musel vzít dva... :-D
Všichni na nás byli po celou dobu našeho pobytu maximálně milí a vstřícní a tak jsme se s Álou rozhodli pro secvičení malého vystoupení závěrem semináře... vymýšlení sestavy bylo značně omezeno hudebním výběrem (cca 5 možných písniček na Alčině CD) a také dobou nácviku (cca 00:30 – 01:30 v úterních „časně“ ranních hodinách). Nakonec jsme zvolily známou písničku z Karcoolky.
Improvizace se nakonec ukázala být dobrou přítelkyní a naše sestava á la dvě Karkulky a dva vlci měla u všech obrovský úspěch :-)
Dny strávené v Itálii utekly strašně rychle a byl tu čas odjezdu, zpátky jsme si ještě udělali výlet na Lago di Garda, pro všechny co se tam chystají doporučuji použít horskou minicestičku dle navigace zkratku ze série "zpevněné cesty", na které jsme několikrát vařili brzdy a děkovali bohu, že je tma, protože kdybysme viděli ten sráz co je pod námi, trčíme tam nejspíš dodnes... :-D
Fotky ZDE video bude později ... TADY